DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Vítejte v chovatelské stanici OD RITUŠKY!!!

Utitrike z Ďáblovy studánky

      
 
 
 
 
                                               
 
 
                                                            UTITRIKE Z ĎÁBLOVY STUDÁNKY
 
                                                                                                                     (Trixa)
 
 
                     Šeltie                                            
 
                           7.5.2006 - 26.2.2015
 
                            Barva: trikolor
 
                            Zkoušky: ZOP, ZPU 1, BH, ZZO, OB - Z
                            Výstavy: velmi dobrá ( lepší známku nelze zadat, pro kulhání není možné posoudit pohyb)
 
                            Zdraví: dysplazie trikuspidální chlopně, po úraze ve štěněcím věku zdeformovaný kloub zadní nohy - následek kulhání
                                          MDR 1 +/+ (non affected), geneticky zdravý jedinec, Slovgen 30.4.2013
                                          CEA r/r (affected), vyšetření pouze klinicky ve štěněčím věku
 
 
                            Otec: Milesend Broomhouse Antique Gold
                            Matka: Duplicate z Ďáblovy studánky
 
                            Chovatel: Mlada Svobodová
 
                           
Trixinka bohužel na tomto světě strávila málo času...méně než bych jí přála. Bohužel kvůli zranění ve velmi mladém věku, při kterém došlo k vážné deformaci končetiny a tím dřívějšímu opotřebení celého pohybového aparátu. Kromě nožičky nemocné i té zdravé, ale přetěžované, ji začaly trápit i bolesti páteře... Ukončit její trápení bylo to poslední, co jsem pro ni mohla udělat...  
Trixinka se nyní již prohání za Duhovým mostem se svojí velkou kamarádkou Dragou... jsou spolu a nic je nebolí...
 
Krátné povídání o Trixince tady ponechám, nemám sílu jej smazat a ani nechci. Byla pro mě velkou učitelkou, pejska s tak komplikovanou dušičkou jsem dosud nepotkala. Díky ní jsem se začala zajímat i o další metody výcviku a objevila pozitivní motivaci a s ní shaping - cestu, kterou kdybych znala dříve, zabránila by mým mnohým chybám a nedorozuměním. Trixinko, moc děkuji za vše, co jsi mě naučila. Má to mnohem větší hloubku než by se na první pohled mohlo zdát.

Myšlenka pořídit si druhého psa mě provázela několik let. Vždy jsem to ale zamítla s tím, že mi práce zabírá moc času a navíc Draga by žárlila. Až koncem roku 2005 se všechno změnilo. Vyzkoušela jsem si s vypůjčenými pejsky dogtrekking a definitivně padlo rozhodnutí pořídit si vlastního psího parťáka. Miluji velké psy. Čím větší, tím lépe. Ale bylo mi jasné, že tolik času jako na Dragu mít nebudu a navíc Dragína je dominantní povahy a s fenou podobné nátury by se těžko snesla. Také rodiče by se dvěmi velkými psisky na naší pidizahrádce nesouhlasili. Zapátrala jsem tedy mezi malými plemeny, ale jasno bylo hned od začátku. Šeltie se mi vždycky moc líbily. A navíc jsou v různých barvách, což je z chovatelského hlediska určitě zajímavé. Ale hlavně šeltička není dominantní, je temperamentní, aktivní, miluje pohyb a nevadí ji ani rozmary počasí.

Od první chvíle jsem toužila po modré fenečce, ale nedařilo se mi ji sehnat. Nakonec jsem se rozhodla pro tricolorku, což je barva, která se mi líbila nejméně. Inu, odříkaného chleba největší krajíc, že? Tehdy jsem si řekla, že pokud se štěndo povede, tak si modrou holčinu sama odchovám.

Bohužel, když bylo Trixince půl roku, padly všechny moje dogtrekové, výstavní i agiliťácké naděje. Trixinka utrpěla úraz, jehož následkem je deformace kloubu. Nesmířila jsem se s tím, že by tak mladý a chytrý pejsek zůstal doma lenošit a začaly jsme jezdit na cvičák na poslušnost. Po třech měsících se zdravotní stav zhoršil a Trixa byla pasována pouze na psa domácího.

                                   

 

to jsem taky já